|
|
Vnitrodruhová a vnitrosnůšková variabilita ptačích vajec
Králová, Barbora ; Jelínek, Václav (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Ptačí snůšky mají mezi druhy obrovskou variabilitu, co se týče počtu, velikosti, pigmentace, ale i skvrnitosti vajec. Ptačí vejce se mezi sebou neliší pouze mezi druhy, ale i uvnitř druhu, dokonce i uvnitř snůšky. Až v nedávné době se začalo více spekulovat o možných příčinách vnitrodruhové variability. Hypotézy o vnitrosnůškové variabilitě se začaly objevovat ještě později. Tato práce představuje a popisuje některé z hypotéz zabývajících se variabilitou vajec. Jedním z nejvýraznějších faktorů, který ovlivňuje vnitrodruhovou variabilitu je dostupnost potravy, což ovlivňuje i kondici samic. U vnitrodruhové variability se nejvíce studií zaměřuje na rozdílnost mezi posledním vejcem a ostatními vejci uvnitř snůšky. Poslední vejce mají v mnoha případech velikostní rozdíl, ale i jiné množství pigmentu oproti ostatním vejcím ze snůšky, která se od sebe navzájem výrazně neliší.
|
|
|
Variabilita ve zbarvení vaječné skořápky ve snůškách sýkory koňadry
Kratochvílová, Anna ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Zbarvení vaječné skořápky ve snůškách ptáků vykazuje výraznou vnitrodruhovou variabilitu, která zatím nebyla zcela objasněna. Jeho charakter je udáván dvěma pigmenty: modro-zelený biliverdin zpravidla tvoří podkladovou barvu, zatímco hnědo-červený protoporfyrin je spojován s tvorbou skvrn. Vzhledem k povaze a metabolismu těchto dvou pigmentů v organismu ptáků se usuzuje, že mají vliv na hladinu oxidativního stresu, a jejich depozice do vaječné skořápky by proto mohla poukazovat na fyzickou kondici hnízdící samice. Z tohoto předpokladu vychází signální hypotéza zbarvení vaječné skořápky, která předpokládá, že její zbarvení by proto mohlo reflektovat individuální zdravotní stav a fyzickou kondici, případně by přímo mohlo indikovat anémii (anemická hypotéza). Tato práce testovala souvislosti mezi fyzickou kondicí samic sýkory koňadry (Parus major) a protoporfyrinovou makulací jejich vajec. Jako parametry zastupující fyzickou kondici byla zvolena standardizovaná hmotnost samic a jejich vybrané hematologické ukazatele (poměr heterofilů ku lymfocytům a podíl imaturních erytrocytů). Zbarvení vaječné skořápky bylo charakterizováno odstínem, sytostí a jasem protoporfyrinových skvrn, jejich standardizovaným počtem a procentuálním zastoupením, a reflektancí podkladové barvy skořápky. Bylo zjištěno, že samice vykazující vyšší hodnoty poměru heterofilů ku lymfocytům snášely v některých hnízdních sezónách vejce s větším počtem skvrn a vyšší reflektancí podkladové barvy. Vyšší počet skvrn na vejcích byl rovněž pozorován u samic s vyšším podílem imaturních erytrocytů v krvi. To naznačuje, že vyšší depozice protoporfyrinu indikuje zhoršený zdravotní stav a fyzickou kondici. Současně však bylo zjištěno, že větší a těžší samice snášely v některých případech vejce s nižší reflektancí podkladové barvy. Ačkoli výsledky jsou nejednoznačné, neodporují předpokladům signální hypotézy a částečně podporují anemickou hypotézu. Zjištěné závislosti však nebyly konzistentní pro všechny zkoumané hnízdní sezóny a naznačují tudíž, že v charakteru zbarvení vaječné skořápky hrají roli i další faktory.
|
|
|
Variabilita zbarvení vaječné skořápky
Bubeníčková, Kateřina ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Sládeček, Martin (oponent)
Ptačí vejce jsou charakteristická velkou variabilitou zbarvení. Toto zbarvení
je způsobeno dvěma hlavními typy pigmentů, biliverdinem a protoporfyrinem. Biliverdin je odpovědný za modrozelené zbarvení vajec a protoporfyrin
za červenohnědé a černé skvrny na vejcích. Ačkoliv příčiny výsledné variability zbarvení vajec se snaží objasnit řada hypotéz, přesto nebyly plně vyjasněny,
a proto stojí v popředí zájmu vědeckých výzkumů. V teoretické části práce jsou popsány jednotlivé typy hypotéz, které byly navrženy pro vysvětlení příčiny variability zbarvení vaječné skořápky. Hypotézy jsou zaměřeny na strukturální a signální funkci pigmentu a anemickou hypotézu; ty jsou v práci podrobněji popsány, jelikož jsou předmětem výzkumu této studie. Hypotéza o signální funkci pracuje s teorií,
že pigmentace vajec reflektuje fyzickou kondici samic. Z dosud publikovaných studií o signální hypotéze bylo zjištěno, že 60% publikovaných výsledků podporuje teorii
o vztahu skvrnitosti vajec a tělesnou kondicí samic. Většina prací studujících signální hypotézu byla prováděna na pěvcích (80%), a proto nelze tuto hypotézu aplikovat v obecném měřítku i na jiné druhy ptáků, jelikož na nich (mimo výjimky) nebyla dostatečně testována. Anemická hypotéza se snaží variabilitu zbarvení vajec vysvětlit pomocí teorie, kde vyplavovaný protoporfyrin ve větší koncentraci v důsledku anémie má za následek větší pigmentaci vajec. Cílem praktické části bylo testovat, zda závisí kvalita kondice samice na charakteru barvy skvrn sýkory koňadry (Parus major)
a dále, jestli má poměr imaturních erytrocytů k celkovému počtu erytrocytů vliv (odraz míry anémie) na výsledné zbarvení vaječné skořápky. Výsledky studie prokázaly,
že zbarvení vaječné skořápky souvisí s kondičními znaky samic, tedy
že červenohnědé skvrny s menším jasem a sytostí indikují větší plochu břišního melaninového pruhu. Tato práce tedy podpořila hypotézu o signální funkci protoporfyrinu výsledkem, že tělesné znaky kondice samice souvisí se zbarvením vaječné skořápky a to tak, že samice s horší fyzickou kondicí produkují více pigmentovaná vejce. Dále ve výzkumném šetření nebyl prokázán žádný vztah poměru imaturních erytrocytů k celkovému počtu erytrocytů a zbarvení vaječné skořápky. To znamená, že není možné potvrdit vztah anémie a variability zbarvení vaječné skořápky na naší populaci sýkory koňadry.
|
host ::
RSS.